Staré Hamry

Aktuality

Navigace: Úvodní stránka

Staré Hamry

OBEC STARÉ HAMRY – INFORMAČNÍ BULLETIN

 

Obsah:

 

TVÁŘ OBCE

Staré Hamry jsou horskou obcí ležící v širokém údolí řeky Ostravice, v centrální části Moravskoslezských Beskyd, v nádherné krajině v chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Území obce začíná na jedné straně na vrcholcích Lysé Hory a Smrku na druhé straně končí na Bílém Kříži hranicí se Slovenskem.

Na katastru obce o rozloze 8345 ha, který je převážně pokryt lesy se nachází 55 osad, ve kterých dnes žije 575 obyvatel. Domy a chalupy jsou roztroušeny po mnoha kopcích, stráních a údolích.

Zvláštnosti obce jsou dvě katastrální území Staré Hamry 1 a Ostravice 2, jako pozůstatek nového správního rozdělení v roce 1951.

Tvář obce a její moderní historii navždy změnila výstavba přehrady Šance na pitnou vodu na řece Ostravici. Pod vodami přehrady navždy zůstalo historické centrum obce, obchody, hotely i železniční dráha.

I přesto je obec stále centrem letní i zimní turistiky, okolní hory jsou protkány sítí turistických stezek, cyklostezek a běžeckých tratí.

HISTORIE ZNAKU OBCE

Historii obce lze vyčíst i ze znaku, který  byl obci slavnostně předán v lednu roku 2003 a v červenci téhož roku byl slavnostně vysvěcen v kostele sv. Jindřicha.

Základem znaku je snížený vlnitě dělený štít. Nahoře v modrém poli vpravo je kovadlina a vlevo kosmo vztyčené kladivo. Dolní pole je stříbro červeně vlnitě dělené.

Figurální kompozice, sestavená z kovadliny kladiva ve zlatém provedení představuje heraldizovaný přepis obrazového námětu historických pečetních a razítkových znamení, doložených od roku 1700. Jedná se o tzv. mluvící znamení, vykreslující název obce. Heroldské figury vlnitě geometrického dělení štítu pak doplňují tradiční historické znamení o vyjádření nedávné minulosti a současnosti obce, spjaté s vodním dílem Šance.

Barevné řešení znaku je kombinace zlaté a modré – Těšínsko neboli Těšínské Slezsko, společně s kombinací stříbrné a červené – Morava – vyjádření současné polohy obce na obou březích Ostravice.

Pravý historický těšínský (slezský) břeh a levý historicky moravský břeh.

STARÉ  HAMRY

Datum vzniku obce Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice je někdy mezi léty 1636 – 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha. V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamer, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na frýdeckém panství. Do železáren se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. Později, když vznikly nové hamry v Bašce, začalo se předešlým hamrům říkat staré. Tak vznikl název Staré Hamry, který přešel i na dědinu, která se vyrubáváním lesů a stavěním nových chalup rozšiřovala směrem do tzv. „Zadních hor“.

V obci se vytěžilo ročně asi 150 kbelíků železné rudy a původní hamr zanikl někdy na konci 17. století.

V roce 1664 bylo v Hamrech 18 chalupníků, panský dům, dům pro hamerníky a 2 mlýny.

V první polovině 18. století drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře.

Na počátku 19. století měla obec 100 domů a 551 obyvatel. Ve 40. létech 19. století bylo již v obci 1826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran.

Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (Bílá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Řeka Ostravice tvořila po několik staletí přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Do dnešních dob se dochovaly některé hraniční kameny. Jeden z nich najdete před budovou obecního úřadu.

K 1. červenci 1951 došlo k novému správnímu rozdělení a tak byly nově utvořeny dnešní území obcí Ostravice, Staré Hamry a Bílá.

Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela odlišným vývojem než strana slezská.

Ke konci 19. století a počátkem 20. století se obec stala vyhledávanou rekreační oblastí.

Nádherné procházky v malebném a harmonickém prostředí okolní přírody, sběr lesních plodů a hub, velké možnosti využití zimních sportů a poměrně snadná dostupnost k sobě poutalo vždy velké množství turistů.

Oblíbené v té době bylo ubytování v soukromí v jednotlivých chalupách, ale bylo zde postaveno i několik ubytovacích a stravovacích zařízení,  z nichž některé se časem staly

známými celorepublikovými pojmy. Některé z nich fungují dodnes a některé skončily na dně přehrady.

K běžnému a každodennímu životu  obce v minulosti patřila bezesporu železniční dráha, která byla postavena v létech 1906 – 1908 a až do roku 1948 byla v držení Olomouckého arcibiskupství. Provoz železnice byl slavnostně zahájen 6. srpna 1908. Dráha vedla z Frýdlantu do Bílé, měřila 19 505 m a měla především sloužit k dopravě dřeva a až poté k dopravě zboží a osob. Provozní rychlost na trati činila s ohledem na stoupání 25 km/hod., v roce 1926 byla zvýšena na 40 km/hod. Poslední vlak s cestujícími byl vypraven dne

11. ledna 1965 a byl opatřen nápisem „Už je to tak, vezeme do Bílé poslední vlak“.

Vlaková doprava byla poté nahrazena autobusy ČSAD, ale ty nikdy nedokázaly ztracenou dopravní obslužnost rovnocenně nahradit.

STARÉ HAMRY DNES

Dnešní Staré Hamry mají již  pozměněnou tvář a to především z důvodu vybudování přehradní nádrže Šance, která nejenže vzala mnoha lidem jejich domovy, ale obec rozdělila a její vody pohltily  původní historické centrum obce, z kterého zůstal pouze kostel sv. Jindřicha, fara, škola a hřbitov.  

A proto se v 70. létech minulého století  začalo budovat nové funkční centrum na Samčance, kde do té doby stály pouze 4 budovy -  polesí, hájenka, škola a domek pro lesní dělníky.

V létech 1969 až 1979 zde byly vystavěny objekty obchodu a restaurace, budova zdravotního střediska, kulturní dům, v jehož sále se až do roku 1993 promítalo kino, několik domů s bytovými jednotkami a rodinné domy.

V dnešní době v centru obce občanům i návštěvníkům slouží obchod Jednoty, restaurace Samčanka, základní škola pro 1. až 5. ročník a v budově bývalého zdravotního střediska najdeme  ordinaci obvodní lékařky a dětského lékaře. V přízemí budovy je umístěn obecní úřad, Česká pošta a nad poštou  prodejna se smíšeným zbožím. Kulturní dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí, byla zde přemístěna knihovna a sál slouží dětem ze základní školy jako tělocvična.

O nejasnosti celkové budoucí koncepce obce při stavbě přehrady mimo jiné svědčí právě tato nově budovaná zástavba, která byla realizována postupně, ale bez celkovějšího časového a architektonického pohledu a jednotlivé budovy tak mají značně odlišný ráz.

Rovněž situování výstavby nového středu obce ve dvojité zatáčce nově vybudované a stále frekventovanější levobřežní silnice nebylo řešením optimálním.

Zdá se, že vzdálenější jednotlivé osady nebyly výstavbou přehrady nijak výrazně dotčeny, ale opak je pravdou. Špatná dostupnost, celkově těžší životní podmínky, nenahrazená ztráta v obci kdysi vybudované a stabilizované sítě obchodů a služeb zapříčinila odchod převážně mladých rodin z obce, osady osiřely a pomalu se měnily v chatové osady.

Přes všechny uvedené necitelné zásahy a skutečnosti si však Staré Hamry stále zachovávají

svůj nezapomenutelný kouzelný půvab s překrásnou přírodu a jsou proto stále vyhledávaným místem k rekreaci i výletům .

VODNÍ NÁDRŽ ŠANCE

O výstavbě přehrady na řece Ostravici se vedly úvahy již na sklonku 19. století. První studijní práce pak vznikly na začátku 20. století  a v létech 1952 – 1954 bylo o uskutečnění  záměru, který v celé historii obce poznamenal její osud nejvíce, rozhodnuto.

Byla schválena varianta tzv „Vysokých Šancí“ - jedna kamenitá sypaná hráz o výšce přes 60 m a nádrž o objemu cca 60 mil. m3 .

Do plánu investiční výstavby byla stavba přehrady zařazena v roce 1964 a v roce 1969 byla dokončena.

Přehrada má nesmírně důležitý celospolečenský význam, je zásobárnou pitné vody pro nedalekou ostravskou aglomerací, ale krutě  poznamenala život obce Staré Hamry, kde došlo jednak k zatopení původního stabilizovaného centra obce , ke snížení celkového počtu obyvatel téměř o polovinu, ke zhoršení životních podmínek v obci, k zpřetrhání sociálně-historických vazeb oddělených částí obce a následně k dalším omezením – úplná stavební uzávěra a dalších omezení vyplývajících z ochranných hygienických pásem přehradní nádrže na pitnou vodu.

PŘÍRODNÍ REZERVACE

Celé katastrální území obce  leží v CHKO Beskydy a najdeme zde několik přírodních rezervací přírodních památek.

Přírodní památka Podgrúň  je horská slatinná louka se vzácnou masožravou rostlinou – rosnatkou okrouhlolistou a rozprostírá se na severozápadním svahu Gruně, v pramenné oblasti potoka Jamník v nadmořské výšce 780 – 814 m, na rozloze 2,06 ha.

Celá lokalita je bezlesá, jen řídce porostlá náletem.

Přírodní rezervace Poledňana  chrání jedinečný přirozený porost - horskou klenovou bučinu a

rozprostírá se na jihozápadním úbočí Okruhlice v nadmořské výšce 460 – 720 m, na rozloze 16 ha.

Přírodní rezervace Smrk - vrcholová a podvrcholová část izolovaného masívu Smrku (1276 m. n. m.) se zbytky přirozených smrkových bučin a třtinových smrčin s příměsí jedle a klenu.

Střídají se zde různé typy přírodních stanovišť od pramenišť po kamenité až balvanité sutě.

Rozprostírá se na katastrálních územích obcí Staré Hamry, Ostravice a Čeladná, v nadmořské výšce 890 – 1276 m, na rozloze 161,25 ha.

Na masivu Smrku se nachází ještě jeden vysokopoložený vrchol - Malý Smrk s výškou 1174 m.

V přírodní rezervaci Draplavý je předmětem ochrany malý zbytek původní pralesovité jedlobučiny podél geomorfologicky zajímavé strže horského potoka a na něj vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Území rezervace leží na katastru obce Staré Hamry asi 2 km severovýchodně od kostela, v pramenné oblasti potoka Draplavý, v nadmořské výšce 600 – 750 m. n. m., na rozloze 20,92 ha.

PAMÁTNÉ STROMY

Na území obce najdeme i památné stromy.

V Řečici roste  Jedle bělokorá, jejíž stáří je odhadováno na  250 let.

Tis červený  roste na Klubové a Medvědí. Stáří obou tisů je asi 400 let.

HISTORICKÉ PAMÁTKY

KOSTEL SV. JINDŘICHA

Základ ke stavbě fary a kostela byl dán 12. července 1863 na stráni vrcholu Porubaného.

Velkou zásluhu na stavbě kostela měl tehdejší starosta obce František Harok.

Muži, ženy i děti  z každého stavení pracovali mnoho dnů zdarma při terénních úpravách pro stavbu kostela, fary a školy.

Kostel byl vystavěn z kamene a pokryt šindelem. V roce 1865 byla fara i kostel vysvěceny.

Farnost starohamerská náležela pod diecézi vratislavskou, generální vikariát fryštátský a děkanát v Dobré. Dnes náleží k farnosti ostravické.

Před kostelem byl v roce 1928 u příležitosti oslav 10. výročí československé samostatnosti odhalen a posvěcen pomník padlých vojínů ve světové válce. Na pomníku najdeme 66 jmen místních občanů. Pomník je postaven ze samých horských balvanů, které posbíral v potocích revíru Salajka rolník Josef Božoň.

Před školou u kostela byly u příležitosti oslav 75. narozenin prezidenta T.G. Masaryka vysazeny dvě lípy, které byly nazvány „stromy Masarykovy“.

KOSTEL PANNY MARIE POMOCNÉ NA GRUNI

Historie kaple na Gruni  stojící ve výšce 810 m. n. začíná už v roce 1773, kdy místní pasekář – rolník Šimon Tomeček umístil při staré formanské cestě ze Slezska na Slovensko na kamenný podstavec figuru Panny Marie. Od té doby se tu scházeli věřící z Gruně, Řečice a ze slovenské Turzovky k modlitbám pod širým nebem.

V roce 1847 nechal borovský kaplan Jan Špaček postavit z desek jednoduchou kapli jako přístřešek pro věřící. Kaple náležela pod farnost borovskou v Malenovicích. V té době se začaly k tomuto místu organizovat poutě.

V roce 1887 se začalo s výstavbou kostelíka a v roce 1890 byla stavba dokončena.

Kostelík byl postaven podle nákresů stavitele Heinricha v severském stylu a navazoval na tradice místní lidové architektury. Je 17 m dlouhý, 10 m široký, s věží nad vchodem 20 m vysokou.

V roce 1891  byly instalovány dva zvony z dílny Hilcera  od Vídně a 1. října 1891 byly vysvěceny. Dvoucentový zvon byl zasvěcen Panně Marii – Pomocnici křesťanů a jednocentový sv. apoštolu Filipovi.

V roce 1928 byly pořízeny ze sbírky od občanů nové dva zvony. Do dnešních dnů se však dochoval jen jeden zvon. V roce 1959 byla do kaple zavedena elektřina. V 70 . létech 20. století byla původní šindelová střecha nahrazena plechovou krytinou.

V roce 2002 byl kostelík vyhlášen kulturní památkou a v roce 2004 byla kaple opravena nákladem 950,-- tis. Kč, kdy 95% nákladů tvořila dotace od ministerstva kultury.

Kaple má zachovalý interiér, velice dobrou akustiku a je vybavena dvourejstříkovými varhanami.

Zvláštností ve výzdobě interiéru jsou kříže zavěšené poblíž oltáře. Tyto kříže zde nosili lidé ze zátopové oblasti, ti jejichž domovy musely ustoupit před stavbou přehrady. Své křížky a kříže nosili zde na kopec ze svých domovů, snad s prosbou o ochranu v novém domě, snad jako poděkování za krásné chvíle života prožité uprostřed beskydských hor.

Mše se tu dnes slouží pouze příležitostně a v neděli před 24. květnem, svátku Panny Marie – Pomocnice křesťanů, se zde konají poutě.

POMNÍK MARYČKY MAGDONOVÉ

Na starohamerském hřbitově, na straně pod místem, kde byli pochováváni sebevrahové, byl právě před 75 léty, dne 14.8.1933 odhalen pomník Maryčky Magdonové.

Chmurná, ale nádherná balada básníka slezského lidu Petra Bezruče - Maryčka Magdonová , jejíž děj básník položil do Starých Hamer byla podnětem k vytvoření pomníku.

Smutné drama nešťastného děvčete spolu s tesknou náladou hor, básníkova znalost bídy a útisku horského lidu a jeho láska ke krásám přírody, to vše se v jeho mysli slilo v jediný mocný celek, z něhož básnická fantazie vytvořila nádhernou baladu o Maryčce Magdonové.

Tento příběh není pouhou smyšlenkou, jen jméno hlavní postavy a místo , do něhož básník položil děj, jsou jiné.

Bezruč použil pro svou Maryčku typické slezské jméno Magdonová a také je pochopitelné, proč básník položil děj do Starých Hamer. Ty patří k nejzajímavějším horským vesnicím Beskyd a Bezruč ji nesčetněkrát prošel křížem krážem, také vídával Ostravici rozvodněnou a divoce se valící úzkým skalnatým korytem, a v jejích vlnách dal utonouti své Maryčce.

Pomník Maryčky Magdonové je dílem ostravského sochaře Augustina Handzela a pomník dal postavit starohamerský Sokol. Jeho odhalením tak všichni vzpomenuli 65. narozenin básníka Petra Bezruče.

KŘÍŽ NA JANIKULI

Nový dřevěný kříž na Janikuli byl postaven na pozemcích pasekáře Jana Mýlka a dne 18.9.1927 byl vysvěcen.

LITINOVÝ KŘÍŽ

Jedná se o litinový kříž s podstavcem na pískovcovém soklu, který je umístěn je na náspu nad křižovatkou v blízkosti obecního úřadu na Samčance.

Tento kříž byl obci darován olomouckým arcibiskupem a knížetem Fridrichem dne 6. června 1853 a byl vyroben ve Slévárně ve Frýdlantě nad Ostravicí.

Kříž samotný je vysoký 3 metry, tělo Krista 1 metr, litinový podstavec 1,6 metru .

V roce 1999 byl litinový kříž restaurován celkovým nákladem 99.800 Kč. Přičemž částku 80.000,--- Kč obec získala na obnovu a zachování kulturní památky z Okresního úřadu ve Frýdku –Místku. 

BÍLÝ KŘÍŽ

O tom jak vznikl název Bílý Kříž kolovalo mezi starými lidmi několik pověstí, z nichž nejpravděpodobnější je tato:

Někdy v první polovině 19. století neměly Beskydy ještě cest a Uhry s Moravou spojovala stará obchodní stezka, která se proplétala bezejmennými beskydskými lesy. Stezku, která vedla okolo hory Šorstýna a Bobku, hojně používali pašeráci uherského tabáku, tzv. šverci.

Přenášení tabáku se rozmohlo a tak úřady daly stezku hlídat. Hlídali ji jagři. Aby se šverci hlídkám vyhnuli, začali stezku obcházet a to někde tam, kde je dnes Bílý Kříž. Jagři hlídali stezku marně a tak připadli na myšlenku obsadit celé beskydské hranice. Tak se stalo, že jednou zastoupil jagr cestu celé tlupě pašeráků a to právě v místech nynějšího Bílého Kříže.

Protože pašeráci měli větší strach z bití a pokut než z vraždy, vrhli se na jagra a ubili ho. Na místě pak jagra pochovali a vrah mu musel na mohyle postavit kříž. Kříž vytesal ze smrčku. Bílý kříž z oloupaného dřeva byl daleko viditelný. Kříž nikdy nezanikl, byl zbožnými občany obnovován a zůstal na svém místě dodnes. Naposledy byl kříž obnoven v letošním roce.

Časem se okolní krajina změnila, dnes už není kříž vidět z daleka, protože okolo vyrostl vysoký les. Podle tohoto kříže byla později pojmenována i osada.

MASARYKOVO ÚDOLÍ

V roce 1932 přejmenovala Státní lesní správa údolí potoka Řečice na Masarykovo údolí.

Masarykovo údolí – důstojný název tohoto nádherného místa, jedinečného vchodu do slezských Beskyd, které je chráněno řetězem hor. Rozprostírá se mezi Čuplem, Kobylankou a Řehúci na straně jedné a Muchovcem, Poledňanou a rozcuchanou Okruhlicou na straně druhé.

Údolí je těmito horami spolu se Smrkem, který uzavírá svými „zákřesy“ vchod do údolí, chráněn před prudkými horskými větry a navíc rozprostírá se od západu na východ, takže je téměř po celý den vystaveno slunci.

Dnes je údolí zalito vodou přehradní nádrže Šance a už nikdy ho nespatříme v celé jeho popisované kráse.

PETR BEZRUČ

Je nazýván básníkem beskydských hor a jeho lidu. Miloval krásná zákoutí Beskyd v čele s Lysou Horou. Byl také častým hostem Starých Hamer, kdy chodíval svou obvyklou cestou údolím Jamníku na svůj zamilovaný Gruň. Smutná a chmurná minulost tohoto kraje, znalost bídy a strádání horského lidu, všechen útisk, jímž byl zdejší kraj pronásledován, udělal hluboký dojem na básníka, jehož inspiroval k napsání krásné baladické básně Maryčka Magdonova.

 

ŠKOLSTVÍ

Až do roku 1852 nebylo v obci Staré Hamry vůbec žádné školy. Starohamerská školní mládež byla tehdy přidělena škole na Borové, která byla vzdálena skoro 20 km. Jelikož však nebyl nikdo za školní docházku zodpovědný,  tak skoro 300 dětí školou povinných do školy vůbec nechodilo.  To vedlo školní dohledací úřad k myšlence zřídit v obci samostatnou školu. Námaha moravského kooperátora pana Jana Špačka zůstala však bez výsledků, jelikož obec se ke zřízení školy stavěla odmítavě. Teprve až 1. dubna 1852 se na popud arcikněze Jana Koziara sešla ve Frýdku u okresního hejtmana komise, která obec rozdělila na 4 školní sekce.

Ty byly 17. listopadu 1852 schváleny slezskými zemskými úřady.

  1. sekce – v Hamrovicích
  2. sekce – v Řečici
  3. sekce na Gruni
  4. sekce na Jamníku

V každé sekci byla zřízena jednotřídní škola a vyučovalo se polotýdně. Výuka probíhala v najatých místnostech a vyučovali dva provizorně ustanovení učitelští pomocníci.

Samostatné školní budovy byly postaveny až v roce 1865. V červenci roku 1865 byl položen základní kámen ke stavbě kostela, fary a školy. Ve škole byly zřízeny dvě učebny a byt pro učitele. Vyučování bylo zahájeno v listopadu téhož roku.

Později byly vybudovány malotřídní školy na Gruni,v Hutích, Řečici a na Samčance. Po výstavbě přehrady byly školy u kostela a na Samčance zrušeny a na školu byla

zrekonstruována budova hotelu Horal (nyní Hotel Čertův hrádek), kde se vyučovalo až do roku 1997. V roce 1997 skončilo vyučování pro 2. stupeň a vyučování pro 1. stupeň se vrátilo do původní školy na Samčance.

HASIČI

Hasičský záchranný sbor byl slavnostně založen 2. února 1912 bylo zakoupeno 32 kusů výzbroje, 2 ruční stříkačky  i dvoukolová stříkačka.

Hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1920.

Sbor dobrovolných hasičů se těšil dlouhá léta velké vážnosti a úctě všeho obyvatelstva. Dnes je prakticky jedinou funkční složkou v obci s tak dlouhodobou historií a s takovými tradicemi.

Stále patří k nejdůležitější součásti života v obci. V roce 1987 byla na Samčance postavena a slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice.

SOKOL

Rovněž Sokol má v obci dlouholetou tradici.Pořádali v obci mnoho akcí a divadel zúčastnili se i Všesokolských sletů v Praze.Rovněž se zasloužili o výstavbu pomníku Maryčky Magdonové  v roce 1933.

V současné době v obci funguje pouze sáňkařský oddíl TJ Sokol Staré Hamry.

Přírodní sáňkářská dráha na Samčance byla vybudována v padesátých létech minulého století a  je jedinou sáňkařskou dráhou na Moravě.

Členové oddílu na této dráze stále trénují, i když dnes má již jen dvě klopené zatáčky.

Snahou obce i vedení oddílu v čele s předsedou panem Jiřím Zaoralem je dráhu obnovit, ale je zde mnoho problémů včetně finančních.

Na této dráze vyrůstalo mnoho dobrých sáňkařů, patří k nim i Radim Lanča. Dnes se žáci i junioři snaží navázat na své úspěšné předchůdce.

REKREACE

Staré Hamry byly vždy významným střediskem cestovního ruchu a cílem turistů.

Malebné prostředí, krása okolní přírody vždy poutaly velké množství lidí k procházkám v tomto harmonickém prostředí . Beskydy vždy skýtaly velké možnosti k zimním sportům, ke sběru lesních plodin a hub. To vše bylo a dodnes je velkým lákadlem pro návštěvníky.

V minulosti bylo turisty velmi oblíbené ubytování v soukromí,v jednotlivých chalupách.

Postupně pak bylo v obci postaveno několik ubytovacích a stravovacích zařízení, z nichž mnohé se časem staly známými celorepublikovými pojmy. Některé z těchto zařízení poskytují své služby dodnes a některé ukončily svou existenci nedobrovolně v zátopě přehrady.

Mezi nejznámější a nejoblíbenější místa v obci patří hřeben Gruně až po Bílý Kříž, kde bylo postaveno několik ubytovacích zařízení, které byly v nedávné minulosti využívány hlavně k tzv. odborové rekreaci.

Po roce 1989 na čas opadl zájem o tuzemskou rekreaci. Část ubytovacích zařízení  se v restitucích vrátila  původním majitelům, část byla pronajímána. Časté střídaní majitelů a nájemců v některých zařízeních mělo za následek neudržování či devastaci těchto zařízení.

Dnes zájem o tuzemskou rekreaci opět roste a krásu Beskyd objevují i cizinci. Většina 

ubytovacích zařízení již prošla či prochází rekonstrukcí a tak již odpovídají dnešním nárokům.

Nabídka služeb se zlepšila a rozšířila, ale je stále nutno poskytované služby vylepšovat.

 

Návštěvníkům jsou k dispozici lyžařská střediska SKI MSA Dolní Benešov na severovýchodním úbočí Gruně  a přímo na hřebeni Gruně. Lyžařský areál je vybaven 4 vleky typu Tatrapoma. Sjezdové tratě mají rozlohu asi 30 ha . Po celé zimní období je prováděna úprava sněžnými vozidly a trať je uměle zasněžováná.  Osvětlení trati umožňuje i večerní lyžování.

 

Běžecké stopy, které spojují katastry obcí Staré Hamry a Bílá jsou strojově upravovány.

Červená stopa vede od JZD přes hřeben Gruně na Konečnou a dále po hřebeni až k sedlu pod Bobkem a lesními cestami do Bílé okolo zámečku až k hotelu Pokrok. Celá trasa měří 33,2 km.

Modrá stopa vede ze Samčanky přes hřeben Javořiny na Bílou a Mezivodí.

 

Stále oblíbenější je cykloturistika. Staré Hamry jsou protkány sítí cyklostezek.

Přes hřeben Gruně a Bílý Kříž…

Okolo přehrady…

Staré Hamry – Podolánky…

Na katastru obce najdeme spoustu značených turistických tras.

Jednou z nich je „Obrázková cesta“, na kterou se dostanete z parkoviště na Samčance  po modré turistické značce. Obrázková cesta byla v roce 2007 obnovena a dne 1. září  slavnostně otevřena. Začíná hned z kraje lesa a vede na hřeben Javořiny.

Turistická trasa původně vznikla jako cestička dětí z Javořinky do školy. Pro radost dětí ji vytvořila paní Josefa Tomášková, známá jako Pepinka. Na vysoké stromy okolo cestičky rozmístila pestré obrázky, vyrobila posezení a  dřevěné stříšky nad křišťálové studánky.To vše doplnila o verše a moudrá poučení. Cestička se časem stala oblíbeným výletním cílem turistů. Trasa je nenáročná a vhodná i pro děti.

Letost v květnu byla otevřena naučná stezka Samčanka -Němčanka -Javořinka,která dále navazuje na Obrázkovou cestu do Starých Hamer.

Nenáročná je i trasa Staré Hamry – Gruň – Kozlena – Bílý Kříž dlouhá asi 9,5 km a vedoucí převážně po hřebeni. Můžete jít po žluté turistické značce od Hotelu Čertův hrádek nebo po zelené turistické značce, která vede po asfaltové silnici.

Nedaleko od Bílého Kříže se nachází dva protilehlé vrcholy hraničního hřebenu Zadních hor –

Súlov (903 m.n.m) a Sulov (942,8 m.n.m) s výrazně vyvinutým mrazovým srubem.